|
|
The migration policy of the Red-Green government in the years 1998 - 2005
Havlíčková, Blanka ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Migrační politika rudo-zelené vlády v letech 1998-2005 si dává za úkol vylíčit, do jaké míry se podařilo dvěma vládním kabinetům kancléře G. Schrödera naplnit své cíle v otázce imigrační a integrační politiky. Popisem diskuzí při tvorbě zákona o státním občanství (Staatsangehörigkeitsgesetz) a přistěhovaleckého zákona (Zuwanderungsgesetz) lze ukázat, že v té době existoval v těchto otázkách minimální konsenzus, který vedl k názorovému střetu politických stran zastoupených ve Spolkovém sněmu a ke kompromisní podobě obou zákonů. Tato práce je vystavěna chronologicky na základě analýzy primárních a sekundárních pramenů. Porovnáním koaliční smlouvy z roku 1998 a vládních návrhů zákonů se schválenými verzemi zákonů lze vypozorovat ústupky, které vládní strany učinily na základě nátlaku opozice. Výsledná podoba zákonů byla kompromisem, který nereflektoval v uspokojivé míře skutečnost, že se Německo stalo tzv. přistěhovaleckou zemí, v jejímž zájmu je zpřístupnit zemi přistěhovalcům a integrovat je do společnosti.
|
|
|
Jak se stát opravdovým Italem? Úsilí potomků imigrantů o změnu italského zákona o občanství.
Fejerová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje fenoménu asociací potomků imigrantů v Itálii, a zejména jejich úsilí o změnu zákona o občanství z roku 1992 mezi lety 2005 a 2014. Cílem práce je představit argumenty, kterými asociace zdůvodňují nutnost změny tohoto zákona a určit používaný styl argumentace. Záměrem je zjistit, jestli je jejich styl nacionalistický, nebo multikulturní. Tedy ztotožňují-li se potomci imigrantů s Itálií, jakožto klasickým národním státem a přijímají jeho autostereotypy, anebo jestli je jejich primárním referenčním rámcem kultura země původu jejich rodičů a volají po proměně italské společnosti podle multikulturních principů, kde budou všechny menšiny a jejich kultury a náboženství respektovány stejně. Jako instrument pro výzkum slouží teorie občanství Christiana Joppkeho, která vnímá občanství ve třech dimenzích - statusu, právech a identitě. V dimenzi identity je pak vodítkem pro rozlišení nacionalistického a multikulturního stylu seznam položek národní identity tak, jak je definuje Anne-Marie Thiesse. Z provedené analýzy vyplývá, že právě identita je dimenzí, na niž se asociace odkazují nejhojněji, a s jejíž pomocí dokazují svoji "italskost." Jejich argumentace je klasického nacionalistického střihu, s hojným tematizováním jazyka, národního území a gastronomie, které poukazují...
|
|
|
Vytváření zákona o občanství v Lotyšsku v kontextu evropské integrace
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o vytváření lotyšského zákona o občanství v kontextu evropské integrace. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jaký vliv měly na vytváření zákona a jeho změny evropské organizace, zejména Rada Evropy, Evropská Unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sekundárním cílem práce je analyzovat, jaký vliv měli na formování zákona představitelé Ruské federace. Lotyšsko bylo roku 1940 anektováno Sovětským svazem, jehož součástí zůstalo až do roku 1991. Během sovětského období se na území Lotyšské SSR přistěhovalo mnoho rusky mluvících. Lotyšský zákon o občanství z roku 1994 byl velmi restriktivní, byl založen na principu právní kontinuity s meziválečnou Lotyšskou republikou. Zákon tak pouze obnovil občanství, tj. automaticky ho obdrželi ti, kteří byli občany Lotyšska před rokem 1940. Mnoho obyvatel obnoveného Lotyšska, zejména rusky mluvících, tak zůstalo bez občanství. Pravidla naturalizace byla nastavena, avšak tempo bylo příliš pomalé kvůli systému tzv. "naturalizačních oken", který povoloval, aby se každý rok stala občany pouze určitá věková skupina obyvatel. Zástupci evropských organizací i Ruské federace proto naléhali na Lotyšsko, aby byl zákon liberalizován. Práce ukazuje, že evropské organizace měly vliv na liberalizaci zákona o občanství, zejména proto,...
|
|
|
Jak se stát opravdovým Italem? Úsilí potomků imigrantů o změnu italského zákona o občanství.
Fejerová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje fenoménu asociací potomků imigrantů v Itálii, a zejména jejich úsilí o změnu zákona o občanství z roku 1992 mezi lety 2005 a 2014. Cílem práce je představit argumenty, kterými asociace zdůvodňují nutnost změny tohoto zákona a určit používaný styl argumentace. Záměrem je zjistit, jestli je jejich styl nacionalistický, nebo multikulturní. Tedy ztotožňují-li se potomci imigrantů s Itálií, jakožto klasickým národním státem a přijímají jeho autostereotypy, anebo jestli je jejich primárním referenčním rámcem kultura země původu jejich rodičů a volají po proměně italské společnosti podle multikulturních principů, kde budou všechny menšiny a jejich kultury a náboženství respektovány stejně. Jako instrument pro výzkum slouží teorie občanství Christiana Joppkeho, která vnímá občanství ve třech dimenzích - statusu, právech a identitě. V dimenzi identity je pak vodítkem pro rozlišení nacionalistického a multikulturního stylu seznam položek národní identity tak, jak je definuje Anne-Marie Thiesse. Z provedené analýzy vyplývá, že právě identita je dimenzí, na niž se asociace odkazují nejhojněji, a s jejíž pomocí dokazují svoji "italskost." Jejich argumentace je klasického nacionalistického střihu, s hojným tematizováním jazyka, národního území a gastronomie, které poukazují...
|
|
|
Transformace Lotyšska - soužití s ruskou menšinou
Faikis, Marcel ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předmětem této diplomové práce je podrobné zmapování transformace pobaltských států po roce 1991 a jejich soužití s ruskou menšinou se zaměřením na Lotyšsko. Práce se snaží analyzovat a popsat na konkrétních případech situaci, která se zde vyvíjela po roce 1991. Práce se zabývá vývojem Lotyšska, postavením ruské menšiny zde a zavedení kontroverzních zákonů o občanství. Snaží se nalézt odpovědi na otázky, co vedlo Lotyšsko k tak přísným zákonům o občanství. Práce ukazuje, že hlavním důvodem je velká ruská menšina v daných zemích, která je považována za politické ohrožení nezávislosti Pobaltských států. První část práce je zaměřena na charakteristiku menšiny jako fenoménu, představení různých pohledů na ni a také na zmapování historie pobaltských států. Ve druhé části jsou podrobně rozpracované oblasti, které ovlivňují velmi napjatý vztah mezi Lotyši a ruskou menšinou, které měly za následek zavedení přísných pravidel pro získání občanství v Lotyšsku.
|
|
|
The migration policy of the Red-Green government in the years 1998 - 2005
Havlíčková, Blanka ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Migrační politika rudo-zelené vlády v letech 1998-2005 si dává za úkol vylíčit, do jaké míry se podařilo dvěma vládním kabinetům kancléře G. Schrödera naplnit své cíle v otázce imigrační a integrační politiky. Popisem diskuzí při tvorbě zákona o státním občanství (Staatsangehörigkeitsgesetz) a přistěhovaleckého zákona (Zuwanderungsgesetz) lze ukázat, že v té době existoval v těchto otázkách minimální konsenzus, který vedl k názorovému střetu politických stran zastoupených ve Spolkovém sněmu a ke kompromisní podobě obou zákonů. Tato práce je vystavěna chronologicky na základě analýzy primárních a sekundárních pramenů. Porovnáním koaliční smlouvy z roku 1998 a vládních návrhů zákonů se schválenými verzemi zákonů lze vypozorovat ústupky, které vládní strany učinily na základě nátlaku opozice. Výsledná podoba zákonů byla kompromisem, který nereflektoval v uspokojivé míře skutečnost, že se Německo stalo tzv. přistěhovaleckou zemí, v jejímž zájmu je zpřístupnit zemi přistěhovalcům a integrovat je do společnosti.
|
host ::
RSS.